Historie založení sboru SDH Slatinky

Co předcházelo založení hasičského sboru ve Slatinkách

Myšlenku, založit ve Slatinkách hasičský sbor, vzkřísil tehdejší starosta obce Bohumil DOLEŽEL.

Ve svých pamětech vzpomíná, jak v době, kdy ještě nebyl starostou, navštívili obec hasiči ze Slatinic, jejichž sbor byl založen již v roce 1892. U rybníka předvedli občanům svůj ,,hydrofór“, což byla dřevěná káď na čtyřkolovém podvozku taženém párou koní. Káď byla opatřena ruční stříkačkou.

V tehdejší době měly Slatinky rybník zbudovaný roku 1886, ba dokonce i vodovod, nejstarší vesnický vodovod v okrese, sloužící obci již od roku 1894. Obcí protékal navíc potok zvaný Deštný. Proto o vodu nebyla v obci nouze. Neměla však to hlavní, hasičský sbor s dobře vycvičenými a vyzbrojenými hasiči připravenými k boji s případným ohněm. Než ale myšlenka, založit hasičský sbor, uzrála to trvalo ještě několik let.

Až roku 1921 – dal se starosta obce Bohumil DOLEŽEL spolu s Rud. MAČÁKEM, Jos. HOFSNEIDEREM, Jos. PŘIKRYLEM a Konstantinem MATUŠŮ do přípravy sborových stanov a k hledání občanů ochotných věnovat se hasičské činnosti.

Roku 1922 – zúčastnil se starosta obce úředního jednání v Prostějově. Po jednání pozval si okresní hejtman Studnař starosty obcí ČELECHOVIC, TŘEBČÍNA, ANDLERKY, DOBROCHOVA a SLATINEK k pohovoru. V něm připomněl jim již velmi starý rakouský zákon, kterým se ukládá zřízení hasičských sborů ve všech obcích.

Náš starosta požádal hejtmana, aby Slatinky z této výtky vyjmul, neboť jsou již k tomu připraveny.

Brzo na to byly stanovy sboru dopracovány a odeslány ke schválení. Po jejich schválení a doručení zpět ( 24. Července ), sešli se organizátoři a rozhodli se svolat do hostince u Hradilů (v čp. 25) ustavující valnou hromadu – a to na den 6. Srpna!

 

Založení sboru dobrovolných hasičů

6. srpna 1922 ve 14 hodin, schází se u Hradilů ustavující valná hromada, zakládající hasičský sbor v naší obci. U jeho zrodu stáli:

Hruba František Cifera František Kaláb František Protivánek Ignác Coufal František
Křížek Martin Protivánek Alois Dadák František Křížek František Sedláček Hynek
Doležel Bohdan Labounek František Tichý Josef Dopita Josef Mačák Jan
Valenta František Dozrál Antonín Mačák Rudolf Valenta Ludvík Hofschneider J
Malíšek Jaroslav Zatloukal Antonín Hubáček Jaroslav Nevrlý Ignác Zhříval Vítězslav

Starosta obce Bohumil Doležel promluvil k přítomným o významu hasičstva, o jeho úkolech a povinnostech a seznámil je se sborovými stanovami. V následujících volbách zvolen pak byl výbor sboru a starostou sboru, kterým stal se sám starosta obce.

Na této valné hromadě rozhodli se všichni přítomní říkat si mezi sebou "bratře“. Za podřeknutí stanovena byla pokuta 1 Kč, za neomluvenou nepřítomnost 2 Kč.

 

Počátky činnosti

Počátky byly svízelné, nebyla výstroj ani výzbroj, ba nebylo ani kde se scházet. Ještě v roce 1922 se však uvolil pan Pučan propůjčovat sboru své pohostinství a sál ( v čp. 90 ), ke schůzkám, cvičením a jiným podnikům. Hasičský sbor ve Slatinicích nabídl sboru zapůjčovat k výcviku svou stříkačku.

Výbor obrátil se s žádostí o peněžitou podporu na obec, velkostatek Plumlov, knížeti Lichtenšteinovi, okolním obcím, továrnám a cukrovarům. Jejich dary však k pořízení nejnutnější výstroje a výzbroje nestačily. Proto využil sbor i půjčky, poskytnuté Rolnickou záložnou ve Slatinicích.

Výzbroj

Počátkem roku 1923 – ušito bylo 22 cvičných obleků a zakoupena výzbroj. V hasičských závodech v Čechách pod Kosířem zakoupena i ruční stříkačka a potřebné množství hadic.

Hasičské skladiště

Stříkačka a výzbroj byla uskladněna ve stodole pana Spurného (v domě čp. 10). Proto bylo roku 1924 rozhodnuto postavit řádné skladiště. Po krátké přípravě se rozjely práce naplno a za 77 dní bylo dokončeno a slavnostně předáno k užívání.

Základní podmínky pro činnost byly naplněny!

 

Období hasičské činnosti

Od data 6. srpna 1922 se činnost dá dělit do čtyř období, kdy postupem času se střídala léta úspěšná a pohodová s léty horšími.

Období 1922 - 1939

V období let 1922 – 1939 ve sboru pracovalo 33 členné družstvo mužů, 9 členné družstvo žen, 20 členné dívčí a chlapecké družstvo a hasičská četa v obci Antlerka. Byla pořízena výstroj a výzbroj pro všechny členy, zakoupena ruční koňská stříkačka a k ní 100 metrů hadic na navijáku a postaveno hasičské skladiště. Postupem času byl sbor dovybaven motorovou stříkačkou a dvoukolovým výsuvným žebřem. V té době byl sbor jedním z nejlépe vybavených a vycvičených v župě. Též se aktivně věnoval pořádání kulturních akcí – divadelní představení, taneční zábavy, plesy, výlety a slavnosti. Podílel se na zdolání 18 zhoubných požárů v naší obci i okolních a v dalších 5 případech byl v plné pohotovosti.

Období 1939 – 1945

V období válečných let 1939 – 1945, kdy Hitlerovská vojska obsadila naše území, se začaly množit příkazy a zákazy, které se dotkly většiny spolků, kromě potřebných – myslivci, rybáři a hasiči, ale jejich činnost byla velmi omezena přísnými pravidly. V tomto temném období došlo k zákazu společenské činnosti, tedy i k omezení a později k zákazu činnosti spolkové. V té době byla provedena jen nejnutnější údržba majetku z důvodu nedostatku materiálu. Nebylo možné zakoupit ani nové oblečení a vybavení, jelikož stejně jako na potraviny i zde platil přídělový systém. Po skončení války v květnu 1945, sbor ihned 1. června svolal valnou hromadu, ale čas k řádné činnosti ještě nenadešel, protože mírový život se teprve rozbíhal – trvalo několik měsíců, než byly vydány nové směrnice pro činnost hasičů.

Období 1945 – 1989

Další období zahrnovalo léta 1945 – 1989. Když už se činnost hasičů rozběhla, přišel únor 1948 a veškerou moc převzala Komunistická strana. Ta započala s „očistou“ organizací a myšlení lidí a stanovila, že starosta nebo velitel sboru musí být komunista schválen místním národním výborem. Sbor také musel ustanovit funkci politicko-výchovného pracovníka a zahájit politické školení členů. Ve sboru byli i odpůrci nových pořádků, na schůzích tak bývalo rušno a několik členů ze sboru odešlo. Nakonec se dospělo k názoru nezatahovat politiku do hasičiny. Tento názor vydržel jen do roku 1953, kdy byla definitivně dokončena reorganizace hasičstva, která stanovila prohlubovat politickou uvědomělost socialistického smýšlení a podílet se na budování socialismu. Uniformy, vycházkové i pracovní, značně zestárly a předávaly se z člena na člena, kompletně výstroj byla obnovena až v roce 1982.

V roce 1959 stará požární stříkačka byla nahrazena novou skříňovou dvoukolovou stříkačkou s vybavením. O pár let později bylo pořízeno vyřazené dopravní auto od Dopravních staveb, které bylo přestavěno na hasičské, ale jeho věčné opravy a špatný technický stav zanedlouho ukončily jeho provoz. Blýsklo se i na lepší časy, když sboru byla přidělena nová motorová stříkačka PS-12 s kompletním vybavením. Tu využila zejména mladá zásahová devítka, která v sedmdesátých a na počátku osmdesátých let dokázala 11x vyhrát okrskovou soutěž a vládla v soutěži jednotlivců. Ve sboru též několik let pracovalo družstvo mladých hasičů. Po roce 1983 začal upadat zájem o práci ve sboru, až došlo ke snížení počtu členů na historické minimum 24 členů. Námětová a poplachová cvičení se nevyhlašovala, praktická činnost byla omezena na minimum a ochabovala i činnost kulturní.

Období 1989 - doposud

Sametová revoluce skoncovala s komunistickou nadvládou a odstartovala změny v celé republice. Změny hasičského sboru, tedy i našeho, se dotkly v roce 1993 – obnovil se dřívější název Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, obnoven byl historický znak i vlajka, byl vzkříšen patron hasičů sv. Florián. Po roce 1993 došlo k výměně některých funkcí ve výboru v našem sboru. Došlo ke zvýšení zájmu o činnost ve sboru a k rozšíření členské základny. Obnovily se staré tradice jako ostatky, hody, stavění a kácení máje. Postupem času byly zakoupeny nové vycházkové i pracovní obleky, opravy se dočkala hasičská zbrojnice, byly pořízeny dva hasičské automobily a nový hasičský prapor. Opět je založeno družstvo mladých hasičů.